Genealogie je mou velkou vášní a kdykoliv se více ponořím do bádání, nemůžu se od toho odtrhnout. Je to takový můj „virtuální čas“ v této uspěchané době. Je však ještě spoustu dalších a důležitějších věcí na práci, než se zaobírat minulostí…současná realita – děti, rodina, škola, práce apod. Nejvíce času na bádání mívám v zimě, když jsou dlouhé zimní večery, ale nezahálím ani přes rok a o tom bych vám tady ráda dnes něco pověděla.
Na počátku mého bádání jsem si vše zapisovala do exelové tabulky. Exelová tabulka byla mým velkým pomocníkem v mém bádání. Více o mých začátcích se můžete dočíst v článku Můj příběh. Ještě neexistovalo tolik programů a já hlavně ze začátku nevěděla, jak pořádně a systematicky bádat a ukládat věci. Na základě vlastních zkušeností se však člověk hodně naučí a ponaučí…ostatně to známe všichni. Asi každý slyšel větu: „Nesahej na tu žehličku, nebo se spálíš“. Můj manžel to prý zkoušel 3x než se utvrdil v tom, že maminka měla pravdu, ale musel si k tomu dojít sám. 😊
Jak už jsem psala výše, bádání se nejintenzivněji věnuji v zimním období, ale nebyla bych to já, kdybych se i během roku nevěnovala této mé veliké zálibě. O víkendu jsem se zastavila u kamarádky a nějak jsme se dostaly k tématu „příbuzní“. A hned bylo téma min. na hodinu. Když se někdo začne bavit o předcích, hned zpozorním a čas jde stranou. Po příjezdu domů jsem měla velkou potřebu zapnout si svůj notebook a podívat se do svého rodokmenu, jak to tedy vlastně bylo a je.
Emaily, vyhledávač Google a digitalizované archivy patří k mým nejnavštěvovanějším portálům vůbec. Hned jsem si tedy otevřela patřičnou matriku a začala si brouzdat. To mě pak přivedlo zas k jiné větvi v mém rodokmenu, ale to mi nevadilo. Opět jsem našla nové a nové informace, které jsem hnedka ukládala do mého genealogického programu, který využívám. A najednou jsem si všimla, že dnes pokořím hranici třech tisíc lidí v mém rodokmenu…WOW.
Vím, že díky různým shodám v genealogickém programu má někdo i větší počty ve svých rodokmenech, ale já nejsem ten typ, který by „kopíroval“ data na „úkor“ práce někoho jiného. S tím mám osobně špatné zkušenosti, když mi takto „vykradl“ jeden „rádoby příbuzný“ data bez lusknutí prstu. Někdo je tzv. „sběrač“, já se však řadím spíše do kategorie „hledač“.
Chtěla jsem Vás všechny povzbudit, abyste se nebáli začít. Pokud začnete, uděláte velký krok, a i když pak půjdete po malých krůčcích, uvidíte postupem času, jak velký kus cesty jste už ušli. Pokud vám mohu poradit, zvolte kvalitu nežli kvantitu. Já se tímto heslem řídím stále a vyplácí se mi to. Jistě, na začátku nikdo není dokonalý, a právě nám chybí ty zkušenosti, ale i když vím, že můj rodokmen není úplně dokonalý a můžou tam být i drobné chyby ze začátku mého bádání – např. po špatném čtení, ve kterém se člověk musí neustále zdokonalovat, jsem moc ráda, že se mi podařilo shromáždit takový kus práce.
Chystám se na e-book, kde bych vám ráda předala pár tipů, jak začít od úplné nuly a na co si dát pozor a čemu naopak pozornost věnovat.
Nebojte se a vydejte se po stopách vašich předků…je to především vaše minulost.
Držím Vám palce, Ivča
