Zítra bude svátek sv. Martina. Moje maminka bude mít narozeniny 😊 Víte však, jak slavili svátek sv. Martina naši předci? Všichni jistě budeme dle pranostiky v očekávání, zda přijede Martin na bílém koni. Toto však není jediná pranostika, která se váže s tímto datem.
Martínkové a obecní pastýři
Svatého Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu, dostávala mzdu a hledala si nového hospodáře, popř. o rok prodlužovala dohodu se stávajícím. Takový odchod za služby spojený s obdržením mzdy a byl důvodem k pořádné oslavě. Mnozí svou celoroční mzdu projedli a propili během jednoho dne, aniž by kolikrát měli zajištěno místo nové.
S oslavou byl spojen také nadměrný hluk a následovaně i řádění čeledi. Není tedy divu, že pojmenování „Martínek“ bylo velmi hanlivé a později označovalo člověka, který nezřízeně pije a z opilosti tropí škodu.
Ten den se také uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi, které obec platila. V dnešní době bychom mohli pastýře označit za podřadné „zaměstnání“. Dříve se však hodně vybíralo a zvažovalo kdo jím bude, neboť se mu svěřoval všechen vesnický dobytek.
Od pastýře se považovalo, aby uměl léčit, někdy trochu „čarovat“, musel se vyznat v počasí a řadu dalšího. Za svou službu byl obvykle ubytovaný v obecní chalupě – pastoušce. Také měl sjednanou mzdu v penězích i naturáliích. Náleželo mu několik strychů obilí, pár věrtelů hrachu, později i brambory.
Mohl držet vlastní krávu na mléko, pro niž dostával píci či do správy obecní louku, stejně jako k vyživování obecního býka, kance, určeného k plemenitbě. Od hospodářů dostával předem dohodnutou odměnu za každý pasený kus dobytka, měl povoleny koledy a dostával poplatek za připuštění.
Martinská koleda
Na sv. Martina se konaly posvícenské hody, jejichž neodmyslitelnou součástí byla pečená husa (martinská) a chodilo se na martinskou koledu. Tou si přilepšovali nejen chudí žáci a kanovníci, ale také kati.
Koledovali po domech zámožnějších měšťanů a ve svých koledách, z nichž se některé z 15. století zachovaly, se dovolávali štědrosti svých spoluobčanů podle sv. biskupa Martina, který se s prosícím žebrákem rozdělil o svůj vlastní plášť. Postupem doby martinská koleda v Čechách a na Moravě vymizela.
Žákovská svatomartinská koleda (staročeština)
Svatého Martina
všeliká rodina
dnes ščedrost zpomíná
beze všeho statku
vesele s čeládkú.
Tučnú hus, hus, hus,
tučnú hus, hus, hus,
tučnú hus jí, víno pie,
beze všeho smutku.
(Čeněk Zíbrt: Veselé chvíle v životě lidu českého)
Svatomartinské víno
Označení Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II. Začátkem listopadu končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba a některá vína bývala už tou dobou ve sklepě „vyčištěna“, a proto bylo zvykem ochutnávat novou úrodu.
Mladé víno získalo svůj název podle pravidelného otevírání a první ochutnávky v den sv. Martina, tedy symbolicky 11.11. Toto období připadalo na dobu, kdy byla sklizeň již v bezpečí pod střechou a blížil se klidný advent spojený s předvánočním půstem. Svatomartinské tak bylo vždy spjato s časem bohatého hodování a bujarého veselí. Odtud pochází dnes již tradiční spojení – svatomartinská husa a Svatomartinské víno.
Pranostiky na sv. Martina
- Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
- Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
- Jsou-li na Martina mračna,
zima je levná;
jestli je noc jasná,
zima bude mastná. - Na svatého Martina, kouřívá se z komína.
- Na svatého Martina pláče husí rodina
Krásně vše shrnuje selská pranostika z r. 1710: Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají, a u jiných pánův se zjednávají.
Recept – svatomartinské rohlíčky
Svatomartinské ořechové rohlíčky
Těsto:
400 g hladké mouky, 1 kostka Hery, 1 kelímek zakysané smetany, moučkový a vanilkový cukr na obalení.
Náplň:
250 g mletých vlašských ořechů, 100 g krupicového cukru, 1 dcl vařícího mléka. Vše spojíme dohromady, můžeme zahustit mletými piškoty a podle chuti přidat i rum.
Příprava:
Ze všech ingrediencí vypracujeme hladké těsto a necháme ho chvilku odpočinout. Rohlíčky poté plníme a pečeme při teplotě 170° C po dobu cca 30 minut.
Po upečení ještě teplé rohlíčky obalíme v cukru a můžeme podávat.
Dobrou chuť a hezké dny
Ivča
Zdroje: internet, Velká kniha Lidových obyčejů a nápadů, Církevní rok a lidové obyčeje
